Podlaha na izolační vrstvě: Tento druh podlah (těžká plovoucí podlaha) je určený pro podlahy v občanské výstavbě, jako tepelná izolace se nejčastěji používá polystyren, jako kročejová izolace se pak používá elastifikovaný polystyren. U podlah na izolační vrstvě je nutné používat kvalitní betonové podlahy, ideálně lité, které mají garantované pevnosti. Minimální doporučená pevnost betonové podlahy v tahu za ohybu je 4 MPa – to je možné garantovat jen u samonivelační cementové nebo anhydritové podlahy. Izolační vrstvu by měla od lité podlahy vždy oddělovat separační vrstva. Veškeré zatížení podlahy musí zvládnout betonová podlaha aplikovaná na izolační vrstvě, zatížení není přenášeno na podkladní konstrukci jako u podlahy na separační vrstvě nebo spřažené a proto je nutné správně dimenzovat tloušťku roznášecí betonové desky. Použití: podlahy v bytech a rodinných domech, kancelářích a pod. podlahy s požadavkem na tepelnou izolaci a kročejový útlum.

Podlaha s podlahovým vytápěním: neboli topný potěr. Jedná se o stejný typ konstrukce jako předchozí, jen je podlaha doplněna o topné médium – to mohou být trubky (PEX, PERT, PB..) v případě teplovodního podlahového vytápění a nebo odporové topné elektrické kabely. Lité anhydritové podlahy mají u této konstrukce také výhodu v tom, že lépe vedou teplo a vyžadují minimum dilatací, proto jsou ideální pro zhotovení betonové podlahy na podlahovém topení. U podlah s podlahovým vytápěním je kladen větší nárok na zateplení než u podlah bez něj. Stejně jako u předchozí konstrukce je třeba správně dimenozvat tloušťku betonové podlahy – do té se počítá jen tloušťka bez podlahového topení, tedy jen souvislá, nepřerušovaná vrstva!! Použití: podlahy v bytech a rodinných domech, kancelářích a pod. podlahy s požadavkem na tepelnou izolaci a kročejový útlum, sekundární nebo primární vytápění objektu.